

Das Ziel der Nutzenmaximierung wird oft als handlungsbestimmendes Streben der Konsumenten angenommen (vgl. Das Konzept der Nutzenfunktion wird sowohl unmittelbar in der Mikroökonomie als auch im Kontext makroökonomischer Fragestellungen eingesetzt. Das Konzept der ordinalen Nutzenfunktion basiert auf einem anderen theoretischen Fundament als die so genannten kardinalen Nutzenfunktionen, bei denen auch der Unterschied zwischen dem Nutzenwert zweier Güter interpretierbar ist. Man bezeichnet derartige Nutzenfunktionen auch als ordinale Nutzenfunktionen, weil sie lediglich eine Ordnung der Güterbündel vorgeben. In der mikroökonomischen Theorie beinhalten Nutzenfunktionen nur Aussagen über die Rangordnung: Liefert ein Güterbündel einen höheren Nutzen als ein anderes, so darf daraus lediglich gefolgert werden, dass ersteres aus Sicht des betreffenden Wirtschaftssubjekts „besser“ als letzteres ist wie groß der Abstand zwischen den Zahlen ist, hat dabei keinerlei Bedeutung. Die zugeordneten Zahlen heißen Nutzen der jeweiligen Güterbündel. Sie ordnet beliebigen Güterbündeln jeweils eine reelle Zahl zu, und zwar in der Weise, dass höher geschätzte Güterbündel größere Zahlen erhalten.

Použití tohoto zápisu v axiomech vyjadřuje míru preferencí.

U(A) představuje užitek plynoucí ze spotřeby spotřebního koše A. * Axiom rozmanitosti (rozmanitá spotřeba je preferována před monomaniakální) – pokud A, B a C jsou spotřební koše, kde C je konvexní kombinací A a B a je od nich různý a platí U(A) = U(B) a U(C) > U(A). * Axiom nepřesycení (víc je lépe) – tento axiom říká, že větší množství statku je preferováno před menším. Obvykle, ne však vždy splňuje spotřebitelská volba i další dva pomocné axiomy: * Axiom tranzitivity – pokud A, B, C jsou spotřební koše a platí U(A) > U(B) a zároveň U(B) > U(C), pak platí U(A) > U(C). * Axiom úplnosti srovnání – pro libovolné spotřební koše A a B je spotřebitel schopen rozhodnout jestli U(A) je větší, menší, nebo rovno U(B). Volba, pokud má být racionální, musí vždy splňovat následující axiomy: Spotřebitel se rozhoduje, jaký spotřební koš (tzn. snaží se maximalizovat svůj spotřebitelský přebytek "CS". V ekonomické teorii se racionálně chovající spotřebitel snaží svůj užitek maximalizovat, resp. Užitek (anglicky utility) jako ekonomický pojem označuje subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby statků.
